Ranní chvilky pro dnešní den (31.10.2014)

Teolog Karl Barth kdysi ve výkladu Vyznání víry napsal, že když vyznáváme „Stvořitele nebe i země“, zastupuje zde „země“ věci člověku přístupné (ať už dnes či v budoucnu díky pokroku poznání), kdežto „nebe“ to, co nám je (a bude) nepřístupné, co si Bůh nechává ve své vlastní režii.
Pro řadu dnešních lidí je skutečné jen to, na co si mohou sáhnout, víra je pro ně v rozporu s vědou a křesťanství je brzdou vývoje společnosti – dogmaticky prý omezuje svobodu ducha toužícího po poznání. Z pohledu víry však není problémem, kolik toho víme, ale jak s tím nakládáme – jestli nás poznání vede k pokoře, úctě k poznanému a snaze činit druhým dobré, nebo naopak k pýše, sebeprosazování a ničení, ať už životů druhých nebo jiných hodnot. Snad stojí za to připomenout i pokračování dnešního verše: zjevné náleží nám, „abychom zachovávali všechna slova [Božího] zákona. “
Pane, dej, ať tvá tajemství, která jsi nám svěřil, užíváme s úctou k tobě a láskou k tvému stvoření. Celá úvaha =>

Ze života Evangelické církve metodistické

Kalendář akcí 2014