Stručná historie sboru

Sbor v Ječné ulici vznikl velice brzy po započetí misijní práce Episkopální metodistické církve jižní (USA) v Československu (v roce 1920 vyslal General Board of Mission první misionáře z česky mluvícího společenství v Texasu).

Rozhodnutí o založení místního sboru padlo 29. srpna 1921, bezprostředně po získání možnosti ke koupi vhodné budovy. 13. listopadu 1921 se konalo první shromáždění v budově na Ječné ulici 19. Prvním služebníkem byl Pavel Barták.

Místnosti v Ječné však byly brzy malé pro rostoucí počet návštěvníků a 25. prosince se konalo první shromáždění v Lucerně, ve velkém sále se 4000 místy. Pravidelné ranní bohoslužby začaly společně se třítýdenní evangelizací od 1. ledna 1922. Po evangelizaci přišlo 366 mužů, ale pouze 87 jich bylo z centra města. V roce 1925 byl položen základní kámen k nové budově v Malé Štěpánské. Otevírací slavnost se konala 4. ledna 1926. V tu dobu měl sbor 430 účastníků bohoslužeb a 149 plnoprávných členů (501, resp. 164 v roce 1931).

Během celosvětové ekonomické krize ve třicátých letech se přes pokračující sborové a církevní aktivity (bohoslužby, evangelizace, setkávání žen, mládeže i dětí) růst sboru zastavil.

V době druhé světové války se vyskytlo mnoho těžkostí s nacistickou okupací (německá vláda něměla ráda církev s původem v Americe), mnoho lidí se muselo přesunout z pohraničí, které bylo obsazeno Německem a na stejných místech se uskutečnilo další stěhování po osvobození. Toto stěhování zapříčinilo ztrátu členstva nejen v pohraničních oblastech republiky.

Další nepříznivá situace nastala brzy po konci války během komunistické vlády (1948). Církev ztratila možnost kontaktů a komunikace s mateřskou církví v Americe i věřícími mimo naší republiku. Marxismus rozhodl o likvidaci církve v naší zemi v příštích deseti letech a zničiní jakéhokoli povědomí o nábožeství v myslích lidí.Byly dovoleny bohoslužby, ovšem pouze uvnitř našich budov, mimo ně bylo vše striktně zakázáno. Ve stejné situaci byly všechny církve. Církvení pracovníci byli placeni státem a jejich platy byly nejnižší v republice, aby byla zajištěna kontrola státu nad církvemi. Někteří občané museli s touto marxistickou ideologií souhlasit, např. učitelé neměli žádnou možnost křesťanské aktivity bez těžkostí v zaměstnání, pro děti nebyla možnost vyššího vzdělání na univerzitě apod. Tyto těžkosti měly za následek jak úbytek členů, tak prohloubení víry těch, kteří vytrvali.

Na konci osmdesátých let minulého století přišla pomoc od mnoha dalších denominací. Z tohoto hnutí vyrostly skupiny mládeže, které se aktivně účastnily církevního života. Vydržely Wesleyovy skupinky (třídy), které pomáhaly ve všech dobách a těžkostech. Domácí scházení s náboženským podtextem bylo zakázáno, ale metodisté dostali svolení, protože třídy jsou tradiční formou jejich scházení. Všechny sbory, kde se scházely tyto skupinky rostly, bez nich ne.

Snažíme se o evangelizaci, ale čas po sametové revoluci v roce 1989 je pryč. Byl to čas, kdy náš národ byl duchovně hladový, ale svoboda přinesla vedle svobody pro křesťany také velké množství různých, ne nejlepších, duchovních proudů. Žní bylo mnoho, ale dělníků málo. Situace v naší zemi je nyní těžká, protože jsme velice pohanskou, ateistickou zemí.

Během 80 let života sboru se zde vystřídali tito služebníci: dr. Pavel Barták, dr. Václav Vančura a Ladislav Schneider; V.D.Schneeberger, V.A.Žák, Josef Červeňák a Alena Procházková. Čtyři z těchto sedmi jmen byli superintendenty naší církve (nejvyššími představiteli). To přináší rozdělení jejich práce mezi celocírkevní a sborové aktivity, a to znamená zmenšení intenzity jejich péče o sbor.

Budova sboru

Budova sboru se nachází přímo v historické části centra Prahy na pravém břehu řeky Vltavy ve čtvrti Nové Město, které založil roku 1348 král Karel IV. jako rozšíření městské části Staré Město (levý břeh). Nedaleko je velice známé Václavské náměstí a Novoměstská radnice. Nejblíže je Karlovo náměstí, kde je park, a které je také křižovatkou tramvajových linek. Je zde také zastávka metra.

Doprava:
1) z Karlova náměstí: metro trasa „B“ zastávka Karlovo náměstí nebo několika tramvajovými linkami , které mají zastávku také na Karlově náměstí. Je možné vystoupit i na zastávce Štěpánská. Z Karlova náměstí vede do mírného kopce ulice Ječná. V polovině této ulice pod číslem 19 se na levé straně nachází budova Evangelické církve metodistické.
2) z náměstí I.P. Pavlova: metro trasa „C“ zastávka I.P.Pavlova tramvají dolů z mírného kopce ulicí Ječnou do zastávky Štěpánská. Budova sboru je na pravé straně pod číslem 19.

Okolí sboru je velice rušné. Ječná ulice je jedna z hlavních dopravních uzlů v Praze a navazuje na automobilovou magistrálu, která vede středem města. Ječná ulice je velmi úzká, od 14. století se prakticky nezměnila. Automobilový provoz je v podstatě nepřetržitý a vytváří hluk a smog. Podobná situace je v blízké Žitné ulici. V okolních činžovních domech žijí lidé, kteří jsou dosti uzavření. Lidé se také stěhují z centra Prahy na její okraj.

Budova sboru je však uvnitř bloku domů, kde je klid. Budova byla postavena po založení sboru roku 1925 v době velké misijní aktivity. V současné době je opravena fasáda budovy z ulice Malá Štepánská. Finance na tuto opravu poskytl náš partnerský sbor First United Methodist Church in Birmingham, Michigan, USA. Budova má kromě přízemí dvě patra, druhé patro vzniklo úpravou ochozů velkého sálu – je zde kancelář redaktorů Evangelického týdeníku.

V budově je kromě sborových aktivit i kancelář Ústředí Evangelické církve metodistické v České republice, kde pracuje také superintendent. V prvním patře je tiskárna, kde se tiskne celocírkevní časopis Slovo a život a jiné publikace.

Sbor se schází každou neděli v malém sále v přízemí, dětská besídka během shromáždění se koná v malé místnosti v prvním patře. Velký sál v prvním patře je využíván pro větší akce jako je vánoční slavnost, hudební koncert, svatba apod. Je také místem konání Výročních konferencí naší církve.